Bílkoviny jsou ve stravě naprosto nezbytné. Mají funkci ochrannou, stavební, transportní a metabolickou. ‚, ‚ Bílkoviny se skládají z menších jednotek, které jsou zvané aminokyseliny, spojených peptidovou vazbou. Aminokyseliny obsahují síru a dusík, proto díky tzv. dusíkové bilanci dokážeme určit přísun bílkovin. Dělíme je na aminokyseliny esenciální a neesenciální. Esenciální jsou pro organismus nezbytné, ale tělo si je nedokáže samo vytvořit, neesenciální si tělo dokáže samo syntetizovat. Bílkoviny můžeme jednoduše rozdělit na plnohodnotné a neplnohodnotné. Plnohodnotné bílkoviny obsahují celé spektrum esenciálních aminokyselin, které jsou dobře využitelné. Takové jsou bílkoviny masa, vajec a mléčných výrobků. Neplnohodnotným bílkovinám vždy nějaká esenciální aminokyselina chybí, proto je jejich využitelnost omezená. Patří k nim bílkoviny luštěnin, obilovin, zeleniny apod.
Proč bílkoviny potřebujeme?
Bílkoviny patří společně se sacharidy a tuky k hlavním živinám. Jsou zdrojem energie a zároveň součástí všech buněk organismu, proto se podílí na stavbě a obnově tkání, transportu látek v organismu a tvorbě protilátek, jsou součástí enzymů, hormonů a genetických struktur. Nedostatek bílkovin může vyústit v nejrůznější zdravotní poruchy.
Nedostatek bílkovin se často projevuje otoky, typické jsou zejména otoky dolních končetin. Může docházet také k úbytku svalové hmoty, oslabení imunitního systému, zhoršenému hojení ran a i ke změnám nálad, depresi a letargii. Při nedostatku bílkovin v dětství může dojít k poruchám duševního vývoje, malému vzrůstu a neprospívání. Hladinu bílkovin lze zjistit z krevních náběrů, kde zjišťujeme koncentraci celkové bílkoviny, albuminu a prealbuminu.¨
Kolik bílkovin přijímat?
Denní množství bílkovin by mělo pokrýt 12-15% energetického příjmu, což lze snadno vypočítat, když víme, že 1 gram bílkovin má 17kJ. Co se týče množství bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti, doporučené množství je 0,8-1g/kg. Výjimku tvoří menší děti, těhotné a kojící ženy, nemocní (zejména pacienti po transplantacích, s popáleninami apod.), zde je nutné množství bílkovin navýšit. Při zvýšené fyzické námaze můžeme množství bílkovin také navýšit, ale hranici 1,3g/kg lze překročit jen krátkodobě, nikdy pak 2g/kg. Alespoň 50% přijatých bílkovin by měly zastupovat bílkoviny plnohodnotné.
Nadbytek bílkovin
Při příjmu bílkovin nad 2g/kg dochází ke zvýšení hladiny dusíkatých katabolitů, zatěžování ledvin (tvorba ledvinových kamenů) a jater. Produkty metabolismu nevyužitých aminokyselin mohou působit toxicky, zvýšená produkce kyseliny močové může vést ke dně, zbytky aminokyselin se také podílejí na zvýšení hladiny cholesterolu. Bílkovinné štěpy mohou dokonce představovat prekurzory reakcí, které vedou ke vzniku karcinogenních sloučenin. Nadměrný příjem bílkovin také vede k vyčerpání některých vitaminů a minerálů (vitaminy skupiny B, zinek, vápník), které jsou potřebné k odbourávání nadbytečných aminokyselin. Kvůli zatížení jater dochází k tvorbě hnilobných mikroorganismů v tlustém střevě, zde se proto mohou objevit první rakovinotvorné zárodky. Zahnívání se projevuje zvýšenou plynatostí. Nadbytek bílkovin se také často projevuje únavou.
Jak vidíte, nadbytek bílkovin může mít velmi vážné projevy a v tomto případě opravdu neplatí, že čím více, tím lépe. Pokud navyšujete množství bílkovin (2g/kg a více) ve snaze vybudovat svalovou hmotu, je to zbytečné, protože organismus nedokáže větší než zmíněné množství bílkovin správně vstřebat, natož využít ho na výstavbu svalové hmoty. Od prodejců sportovní výživy se to samozřejmě nedozvíte, jelikož v jejich zájmu je co nejvyšší prodej proteinových přípravků a jejich rychlá spotřeba.
