Vynechávání nebo omezování příloh patří k jedněm z nejčastějších chyb při hubnutí, a to i přesto, že denní příjem energie by měl být z více než poloviny tvořen sacharidovými zdroji. Přesněji se udává 55-60 %. To znamená, že například žena 30 let, 165 cm a 60 kg, jejíž hodnota bazálního metabolismu je podle rovnice Harrise-Benedicta 5785 kJ, a která lehce sportuje, by při příjmu 9000 kJ (což zhruba pokrývá její výdej, jde tedy o režim udržování hmotnosti) měla denně přijmout cca 300 g sacharidů. Pokud by tato žena redukovala hmotnost a snížila příjem na 8000 kJ, potřeba sacharidů se rovná přibližně 270 g na den.
Pro představu, 100 g sacharidů je obsaženo ve 130 g rýže, 170 g ovesných vloček, 180 g celozrnného pečiva nebo 500 g brambor, vše za syrova. U většiny příloh je to velké množství, které by jen málo kdo zvládl sníst v jedné porci. 100 g sacharidů však obsahuje i 100 g cukru (vzpomeňte si při pečení) nebo třeba litr coly, 2 litry sladké minerálky, 1 a ¾ balení mléčné čokolády nebo 2 velké tyčinky Snickers. Pokud někdo ve větší míře holduje sladkému, je jasné, že naplnit denní příjem sacharidů pro něj nebude problém.
Sacharidy bychom však měli alespoň z 90 % přijímat ve formě obilovin (ideálně celozrnných), luštěnin, brambor, ovoce a zeleniny. Pokud se při sestavování jídelníčku řídíme tímto pravidlem, vyjdou na jednotlivá jídla poměrně velké porce příloh, pečiva nebo jiných zdrojů komplexních sacharidů. Je jasné, že to někoho může zaskočit, ale nenechte se odradit. Jen si uvědomte, kolik sacharidů byste přijali ve sladkostech a především ve sladkých nápojích a zda nebude lepší vyřadit právě je.
