Sport je nedílnou součástí zdravého životního stylu a nelze ho opomíjet. Slouží nejen k redukci hmotnosti, ale i zpevnění postavy, správnému držení těla a psychickému uvolnění. Existuje nespočet druhů pohybu, že si vybere úplně každý. Není nutné chodit denně do fitness centra, kde člověk cvičí sám, nevyzná se ve všech těch přístrojích a nemusí ho to bavit. Možností je spoustu, ať už jde o skupinová cvičení, kolektivní sporty, tanec, rychlou chůzi, plavání nebo jógu podle videí na Youtube. Pokud se hýbete v průměru méně než půl hodiny denně, zkuste některý z následujících tipů.
Podívejte se na nabídku okolních fitness center.
Domluvte se s místním útulkem na dobrovolném venčení psů nebo nabídněte přátelům pomoc s venčením. Domluvit si takto můžete i brigádu.
Poptejte se kamarádů, zda nechtějí sportovat s vámi.
Navštivte s rodinou jump arenu.
Přidejte se do skupiny, kde lidé hledají parťáka na sport.
Domluvte si cvičení s trenérem.
Navštivte tančírnu salsy, swingu nebo tanga.
Vystupte o zastávku dřív a dojděte cestu pěšky.
Zkuste navštívit fitness centrum, kam chodí cvičit lidé s podobnými cíli. Existují centra pro ženy či pro obézní pacienty.
Zkuste místo mhd jezdit na kole nebo na koloběžce.
Zkrátka a dobře, možností je spoustu. Nemusíte dělat žádný čas konzumující sport, stačí, když pohyb zařadíte do svého běžného režimu. Někdy stačí jen to, že začnete více chodit pěšky. Jindy společným pohybem strávíte čas s přáteli nebo rodinou.
Co se týče mých osobních zkušeností, první pohyb, který se mi daří zařazovat naprosto nenásilně a pravidelně, je tanec. Dřív jsem tanec nesnášela a stresovala mě každá situace, kdy by mě mohl kamarád vyzvat k tanci, vyhýbala jsem se plesům a myslela jsem, že prostě nemám talent. Ale jednoho dne jsem si řekla dost a rozhodla se, že se nějaký tanec naučím. Úplnou náhodou jsem se dostala zrovna k tangu. A už dva roky chodím (až na výjimky) pravidelně každý týden tancovat, někdy až pětkrát týdně. Miluji koncept tančíren a považuji to za nejlépe strávené večery. Člověk je ve společnosti, ale nikdo po něm nevyžaduje, aby pil alkohol, když zrovna „nemá slinu“, když vám není do řeči, nemusíte si s nikým povídat, ale ani netrávíte večer sami doma. O mé cestě k tangu si můžete přečíst ZDE. Na únor jsem si poprvé koupila full-pass na lekce, což znamená, že můžu chodit neomezeně klidně na šest lekcí za týden.
V minulosti jsem zkoušela atletiku, fitness, badminton nebo rychlobruslení. Všechno mě bavilo, ale na všem mě také něco štvalo a nakonec jsem u toho nevydržela. Na atletiku jsem musela chodit úplně pořád, abych vůbec měla šanci vyhrát závod v horní dolní, ve fitness mě rozčilovali promenádující se trenéři, v badmintonu musí člověk spoléhat na parťáka, na rychlobruslení byli všichni až moc soutěživí… Tanec je láska! Ale pro každého je láska něco jiného 🙂
