Kdybychom celý den jen seděli doma, tak je jistě o mnoho jednodušší jíst pravidelně. Spoustu lidí pak odradí fakt, že neví, co svačit, a když už ví, co svačit, tak se jim to nechce připravovat, a když už si to připraví, tak si to zapomenou doma a neví, co mají svačit. Ale každá situace má i své řešení, takže se zkuste zamyslet nad tím, co si můžete koupit k svačině poblíž míst, kde se během dne pohybujete.
Dejte si k svačině polévku z bufetu.
Kupte si v supermerketu dalamánek a bílý jogurt.
Noste v kabelce lžičku.
Kupte si k svačině bílý kefír.
Prohlédněte si při nákupu složení müsli tyčinek a vyberte si tu, kterou si příště koupíte ve městě k svačině.
Upečte si vlastní müsli tyčinky a noste jednu v kabelce pro případ nouze.
Zkuste čočkový, quinoový nebo pohankový salátek z nejbližšího bistra. Třeba z Delmartu.
Kupte si dalamánek a rostlinnou pomazánku.
Kupte si v kavárně sendvič.
Projděte si nabídku místní pekárny a najděte nejlepší variantu.
Kupte si kus ovoce.
Najděte v obchodě neslazenou instantní kaši. Třeba Semix proteinovou.
Dejte si v bistru jarní závitek.
Zkrátka a dobře, možností je spoustu. Já si dřív svačinu poctivě připravovala, ale v poslední době se jen občas zmůžu na vločky s jogurtem a ovocem nebo domácí instantní kaši. Všechny ostatní svačiny pak jím venku, pokud jsem ve městě delší dobu v kuse. Někdy také svačinu vynechám, třeba když mám dopoledne taneční trénink, který trvá aspoň dvě hodiny a přes půl hodiny tam jedu. Takže můj úkol bude, abych v jídelníčku neměla pětihodinové pauzy, kdy dorazím domů a šilhám hlady, protože se mi po cestě nechtělo nikam chodit, vystupovat z tramvaje dřív nebo se tím nějak víc zabývat. Co si ve městě koupit, vím, jen to asi nedělám tak často, jak bych mohla.
