Vegetariánství, aneb omezení či vyloučení živočišných produktů ze stravy má několik stupňů. Nejčastěji pod pojmem vegetariánství rozumíme stravu bez masa, s konzumací mléčných výrobků a vajec. Radikální formou vegetariánství, při které jsou ze stravy naprosto vyloučeny živočišné produkty se nazývá veganství. Tyto alternativní směry stravování mají jak pozitva, tak i negativa a každý, kdo o přechodu na vegetariánství nebo veganství uvažuje, by si měl vše důkladně promyslet.
Vegetariáni se většinou zajímají o životní styl více, než běžná populace, konzumují více zeleniny, ovoce a v jejich stravě tedy nechybí vláknina. Díky tomu bývá jejich hmotnost celkově nižší, ale není to pravidlem. Ve vegetariánské stravě se vyskytuje méně nasycených mastných kyselin a cholesterolu, což příznivě přispívá k prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Preventivně působí také proti vzniku kolorektálního karcinomu, aterosklerózy a diabetu 2.typu. Nebývá problém ani s příjmem některých minerálních látek a vitaminů, například vitaminu C, kyseliny listové, hořčíku či mědi. Dostatečný je i příjem flavonoidů, karotenoidů a pektinu.
Nevýhody vegetariánství aneb na co si dát pozor
Vzhledem k vysokému příjmu ovoce, zeleniny a luštěnin může být ve vegetariánské stravě zastoupeno až dvakrát větší doporučené denní množství vlákniny (DDD je 30g), u veganské stravy je toto riziko ještě větší, příliš vysokému množství vlákniny se při dostatečném kalorickém příjmu téměř nedá vyhnout. Právě velké množství vlákniny a rostlinných kyselin zhoršuje vstřebávání minerálních látek, například vápníku, zinku a železa. Další nevýhodou vegetariánství je také to, že minerální látky jsou z rostlinných zdrojů hůř využitelné.
Proteiny i aminokyseliny mohou být ve stravě dostatečně obsaženy díky konzumaci vajec a mléčných výrobků, ale jelikož rostlinná strava neobsahuje plnohodnotné bílkoviny (rostlinné bílkoviny neobsahují v dostatečné míře celé spektrum aminokyselin) je dobré dbát na správnou kombinaci potravin, kde se aminokyseliny vzájemně doplňují. Takovou kombinací jsou například luštěniny s obilovinami, nebo cereálie s ořechy.
Častý je nedostatek vitaminu B12, někdy i vitaminu B2, B6, D, železa, vápníku, zinku a jodu. V neposlední řadě je třeba dát si pozor na nahrazování masitých pokrmů sladkými nebo smaženými jídly.
Pro koho je vegetariánská strava nevhodná?
Přechod na vegetariánskou stravu by měly pečlivě zvážit těhotné, kojící ženy a děti. Hlavním problémem zde jsou odlišné potřeby jednotlivých živin, u dětí je problém také ve velikosti jejich žaludku, potřebné množství stravy nejsou schopni sníst. Mohou vznikat poruchy růstu, anemie a jiné onemocnění související s karencí určitých živin.
Veganské stravování díky absenci mléčných výrobků a vajec neumožňuje dostatečný příjem všech minerálních látek, vitaminů a plnohodnotných bílkovin. Mimo výše zmíněné skupiny je velmi problematické i pro obézní a diabetiky.
