Vegetariánství a veganství se stává stále populárnějším výživovým směrem, což bohužel přináší i svá negativa. V minulém článku na toto téma jsem zmínila, že správně kombinovaná vegetariánská strava s přídavkem vitaminu B12, může obsahovat všechny důležité živiny a může fungovat dokonce i jako prevence některých onemocnění. To ale platí pouze u dospělých a s výjimkou těhotných a kojících žen. U dětí je situace poněkud složitější a v tomto článku se pokusím vysvětlit proč.
Jídelníček dítěte by měl obsahovat dostatečné množství bílkovin, které jsou v období růstu naprosto nezbytné. Podílí se na vývoji lidského organismu, buněk a hormonů. Pokud je v jídelníčku dítěte nedostatek plnohodnotných bílkovin, může dojít k poruchám růstu a vývoje, snížení obranyschopnosti a k dalším závažným problémům. Plnohodnotné bílkoviny jsou ty, které obsahují celé spektrum esenciálních aminokyselin, to znamená těch, které tělo potřebuje, ale neumí si je samo vytvořit. Celková potřeba bílkovin je v tomto období vyšší, dokonce i esenciálních aminokyselin je pro dítě více. Plnohodnotné bílkoviny jsou bílkoviny živočišné, což znamená maso, mléčné výrobky a vejce. Bílkoviny sice můžeme nalézt i v rostlinné stravě, ale z nich jsou pro tělo méně využitelné. Zejména u dětí je téměř nemožné přijmout dostatek bílkovin rostlinnou stravou, kvůli malému objemu jejich žaludku. Rostlinná strava je díky vláknině objemnější a proto dítěti nedokáže zajistit ani dostatečný kalorický příjem. Jednoduše nemusí být schopné sníst dostatečný objem stravy. Velké množství vlákniny, rostlinných fytátů a šťavelanů také může bránit vstřebávání některých vitamínů a minerálů. Pro zdravý růst a vývin by tedy dětská strava měla obsahovat 50-70% bílkovin živočišného původu.
Nedostatek potravin živočišného původu ale nesouvisí pouze s bílkovinami. Hrozí riziko nedostatku vitamínu A, D, B12, B1, železa, draslíku, vápníku, hořčíku, zinku a jódu. Zde bohužel platí to samé, co u bílkovin. Všechny tyto živiny jsou z rostlinné stravy hůře využitelné, vitamín B12 v rostlinné stravě například nenaleznete vůbec.
Přehled problémů, které mohou u dětí vzniknout nedostatkem jednotlivých vitamínů a minerálních látek, uvádím v přehledu níže. V něm se také můžete dozvědět, které potraviny jsou jejich dobrým zdrojem.
Deficit vitamínu A
Anémie, snížená obranyschopnost, zbržděný růst, šeroslepost, nedostatek vede k závažnějšímu průběhu infekcí
Zdroje: rybí tuk, játra, makrela, vajíčka, mléko a mléčné výrobky, mrkev
Deficit vitamínu B1:
Beri-beri (porucha chůze), porucha funkce nervů, poruchy psychiky a motoriky
Zdroje: ryby, maso (zejména vepřové), mléko, vaječný žloutek, droždí, obilná zrna
Deficit vitamínu B12:
Špatný vývoj CNS, opožděný psychomotorický vývoj, zhoršená krvetvorba, neprospívání, hypotonie, mikrocefalizace. Závažný deficit: epilepsie
Zdroje: vejce, mléko, sýry, maso, ryby, vnitřnosti
Deficit vitamínu D:
Zpomalení růstu, respirační onemocnění, křivice kostí
Zdroje: ryby (sardinky, losos, tuňák, sleď), vajíčka, hovězí maso, játra, mléčné výrobky
Deficit draslíku:
Bolesti hlavy, slabost, svalové křeče
Zdroje: ryby, sója, vejce, mléko, mléčné výrobky, kuřecí a vepřové maso, banány, sušené meruňky
Deficit hořčíku:
Špatný vývoj kostí, pomalé hojení ran, nespavost, noční pomočování
Zdroje: tvrdé sýry, ryby (candát, losos, mečoun, treska, tuňák)
Deficit jódu:
Zhoršený vývoj CNS, neurologické defekty, nedostatečná funkce štítné žlázy
Zdroje: mořské ryby, vejce
Deficit vápníku:
Zhoršená tvorba kostí a zubů, zhoršená kazivost zubů, menší vzrůst, křivice kostí
Zdroje: mléko, mléčné výrobky, vaječný žloutek, brokolice
Deficit zinku:
Zhoršená syntéza proteinů a funkce hormonů, zhoršená schopnost buněčného dělení a růstu
Zdroje: vepřové a hovězí maso, mléčné výrobky, pohanka, žito
Deficit železa:
Sideropenie: anémie, kožní a slizniční poruchy, snížená výkonost a odolnost
Zdroje: kuřecí a hovězí játra, libové maso, tuňák, losos
Veganství je pro děti ještě méně vhodné, jelikož ve veganské stravě chybí mléčné výrobky a vejce. Tím pádem je riziko deficitu bílkovin, vitamínů a minerálů ještě větší. Mléčné výrobky jsou mimo jiné hlavním zdrojem vápníku, který prakticky nelze nehradit. Fermentované mléčné výrobky také obsahují probiotika (mléčné bakterie), a ty příznivě působí na využití některých látek v organismu, například právě vápníku a vitamínů skupiny B. Brání škodlivým bakteriím, aby se usazovaly v trávicím traktu a tím také snižují výskyt alergií a jiných onemocnění.
Problémem pro vývoj dítěte může být i matka stravující se vegansky, která své dítě krmí plnohodnotně, jelikož její mateřské mléko nemá odpovídající složení. Negativně svou stravou může působit i na vývoj plodu.
Články, které hovoří o vegetariánství a veganství v dětském věku jako o vhodném způsobu stravování, většinou opomíjejí právě fakt, že rostlinné zdroje často nejsou stejně kvalitní, jako ty živočišné, v období růstu jsou nároky na stravu jiné, než v dospělosti a nedostatky způsobují závažnější problémy. Snad si to rozumní rodiče uvědomí a dětí, které neprospívají, jak by měly a i s banálním onemocněním se léčí dlouho, bude ubývat.
Masa by dítě mělo mít denně:
ve věku 2-3 roky – 50g
ve 4-6 letech – 60g
Samozřejmostí je, že nejprve volíme maso libové drůbeží, málo kořeněné, poté postupně přidáváme jiné druhy. Ryby nejdříve zařadíme sladkovodní, postupně mořské. U mléčných výrobků dáváme přednost těm fermentovaným, vyhneme se sýrům s plísní a slazeným mléčným výrobkům.
Informace čerpány z: Výživa batolat. Praha: Affinity Media s.r.o. ISSN 1214-4576. , OBČANSKÉ SDRUŽENÍ VÝŽIVA DĚTÍ. Výživa dětí [online]. 2013 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: www.vyzivadeti.cz, SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU. [online]. 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: www.vyzivaspol.cz
