Často se ptáte, jaké je uplatnění po ukončení studia nutriční terapie a já to naprosto chápu. Spoustu z vás o tomto oboru uvažuje, článek o studiu je jeden z nejčtenějších na našem blogu, nikdo ale nechce jít studovat obor s nejistým uplatněním.
Já určitě vidím výhodu v tom, že jde o zcela konkrétní obor a že existují pozice, které by měl dělat jen člověk s touto školou. To je rozdíl od širokých oborů s nejistým uplatněním, kterých je jistě mnoho a které nebudu jmenovat, protože jediné, co o nich vím je, že bych si je ke studiu nevybrala.
1) Nutriční terapeut v nemocnici
Pozice, kterou může dělat jen a pouze vystudovaný nutriční terapeut (bakalář nebo diplomovaný specialista), je nutriční terapeut v nemocnici nebo jiném zdravotnickém zařízení.
V nemocnici může nutriční terapeut pracovat na více místech, jedním z nich je pozice v kuchyni jako dozor nad tím, že pacient s konkrétním zdravotním omezením dostane dietu, která odpovídá jeho zdravotnímu stavu a schopnostem. Část práce probíhá v kanceláři a zahrnuje komunikaci s odděleními, která si objednávají diety pro pacienty. Druhá část se pak odehrává v kuchyni, kdy nutriční terapeut stojí na konci výdejního pásu a dává pozor, zda oběd pro pacienta po operaci žlučníku skutečně není omaštěn máslem.
Další typ nutričního terapeuta je klinický nutriční terapeut a ten dochází za pacienty na oddělení a konzultuje s nimi, která jídla dostanou v průběhu příštích dnů. Nechodí se za všemi pacienty, ale jen za těmi, kteří mají určitá omezení nebo jsou podvyživění. Pokud vás toto téma zajímá blíže, koukněte na Andy videa.
Problém práce v nemocnici, který určitě mnohé odradí, je tabulkový plat. Nutriční terapeut diplomovaný specialista nastupuje do 9. platové kategorie, bakalář do 9. nebo 10. a magistr do 10. platové kategorie. Nejde totiž jen o titul, ale i o popis práce, který odpovídá právě dané kategorii. Pro rok 2018 je plat nastupujícího nutriční terapeuta bakaláře 19660,-. Můžete dostat i osobní ohodnocení, ale to se běžně pohybuje kolem 1500,- měsíčně. Takže přiznejme si, že to rozhodně žádná sláva není a uživit se s tím na vlastní pěst v Praze? To chce hodně odříkání. Každopádně práce je to pěkná a získání cenných klinických zkušeností k nezaplacení. Hodit si práci v nemocnici na dva roky k dálkovému studiu magistra může být super nápad.
V soukromých nemocnicích se platy neřídí tabulkami, ale že by to byla nějaká sláva, se říct nedá. Soukromé zařízení je například i Aramark, který zajišťuje stravovací provoz pro státní nemocnice – třeba Bulovku nebo nemocnici Kladno. Obě jsme tam s Andy chodily na brigádu během studia a hodinový plat byl 120,-/hod, což je pro studenta skvělé a v životopise se takový zápis rozhodně neztratí.
2) Nutriční terapeut v soukromém zdravotnickém zařízení
Nutriční terapeuti v soukromých zařízeních jsou na tom většinou platově o něco lépe. Může jít o domovy důchodců, diabetologie nebo centra pro léčbu obezity. Pozice na těchto místech nebývají vždy vypisovány, někdy je potřeba si sám najít různá centra a oslovit je, zda by vás nechtěli zaměstnat. Plat se může hodně lišit, co jsem postřehla u kolegyň, 25000,- měsíčně je taková reálná částka. Třeba v domově důchodců vám ale někdy nabídnou i výrazně méně.
3) Nutriční terapeut na vlastní pěst
A tady je možnost, do které bych všechny ráda motivovala, protože dokud si my nutriční nebudeme otevírat vlastní poradny, vždy tu budou všechny ty herbalify, naturhousy, světy zdraví a proradní výživoví poradci a my na ně budeme jen hloupě nadávat.
Upřímně, nevím, jak to je, když si chcete jako nutriční terapeuti sami otevřít zdravotnické zařízení, protože my máme pouze poradnu na volnou živost – výživové poradenství. Určitě to bude složitější, ale pokud chcete „jen“ radit lidem, jak ozdravit svůj jídelníček, něco shodit nebo zlepšit sportovní výkon, tak to nepotřebujete. Neměli byste ale na volnou živnost radit nemocným lidem. Další problém je, že nutriční terapeut si zatím nemůže nasmlouvat kódy s pojišťovnou, takže i ti nemocní lidé by si vše museli platit jako samoplátci. To znamená, že i pro ně je výhodnější, když se dostanou k nutričnímu terapeutovi zaměstnanému nemocnicí, protože takovou edukaci pojišťovna proplatí. Ne vždy se to ale podaří a ne každému je sestaven jídelníček na míru. To se děje jen u komplikovaných pacientů vyžadujících velmi specifické stravování.
Jestliže se rozhodnete pro otevření vlastní poradny, potrvá nějaký čas, než si najdete svou klientelu, která se k vám bude vracet. Samozřejmě je výhoda, když o sobě dáváte vědět ještě před založením živnosti, třeba právě psaním blogu – i když nevím, jak to jde v dnešní době, protože těch blogů už je přeci jen dost, takže doporučuji spíš vymyslet si nový koncept. Pokud ale takovou možnost nemáte, tak vězte, že jsou i další možnosti, jak rozjet svůj podnik, než najdete dostatek klientů.
O jedné z nich jsme ve spolupráci s InBody natočily video. Jde o to, že velké firmy pro své zaměstnance pořádají různé benefitní akce a jednou z nich je den zdraví. V rámci takového dne navštíví firmu nutriční terapeut a na InBody měří jednoho zaměstnance po druhém a krátce s nimi konzultuje výsledky. Někdy dojde i na přednášku o zdravé výživě nebo další aktivity. Určitě je výhodné spojit se ještě třeba s fyzioterapeutem, který bude lidem vysvětlovat, jak u práce správně sedět a poradí jim vhodné cviky na záda, přidat se mohou i další zdravotníci a je jen na vás, co vymyslíte.
Samotné InBody je sice drahé, ale pokud se vám podaří domluvit si pár firem, vězte, že se tak dá krásně vydělat a třeba ve firmách i rozhodíte sítě a domluvíte si nové klienty. Doporučuji začít se ptát známých, kteří vás ve firmě doporučí.
Ještě jedno doporučení nakonec, radím s podnikáním začít už při studiu, protože odpadají zálohy na zdravotní a sociální pojištění a živnost máte jako vedlejší činnost, takže když si nic nevyděláte, nějaké ty „platby“ za vás platí škola, jako je tomu při klasických brigádách nebo pouhém studiu.
4) Nutriční terapeut u sportovního týmu
Původně jsem tento bod nezařazovala, ale hodně se na něj ptáte. I já měla v prváku bakaláře naivní představu, že mě po škole zaměstná sportovní tým, budu se závodníky jezdit po světě a starat se o jejich jídelníčky. No, tak to funguje možná v Americe. V Česku je výživa u sportovních týmů často stále nedoceněná nebo se o ni stará trenér, který tomu nerozumí a akorát by všechny ládoval proteinem.
Ale není to nereálné. Pokud jste členem sportovního týmu, určitě máte výhodu v tom, že se vám budou lépe shánět kontakty a spíše vás budou sportovci respektovat. Ale práci si budete tak jako tak muset vymyslet a najít sami, týmy budete muset vhodně oslovit a přesvědčit je o tom, že jste pro ně užiteční a je výhodné si vás zaplatit. Takže jediné, co řeknu k tomuto bodu – držím palce a dejte vědět, jak to jde!
5) Nutriční terapeut ve školní jídelně
Ano, čtete správně. Většina z vás nutričního terapeuta ve školní jídelně neměla, protože to je novinka z roku 2015. Tehdy se rozhodlo, že pokud chce jídelna připravovat pro některé z dětí bezlepkovou dietu nebo dietu s různými dalšími omezeními, nemůže to dělat jen tak na koleni, ale musí celou věc konzultovat s nutričním terapeutem.
Nejde tedy o to, že by nutriční terapeut měl kancelář vedle hospodářky, ale o to, že si nasmlouvá několik škol a dojíždí za nimi, když je potřeba. Já se o tuto práci zajímala, když byla celá věc nová a zapsala jsem se dokonce do nějaké databáze kontaktů, kterým se mohou školy ozvat. No, nikdy se mi žádná škola neozvala, ale třeba mým spolužačkám, které jsou z menších měst ano, protože tam byly jediné. Takže to asi chce se školám ozvat s nabídkou a čekat, kdo se chytne. Také to chce pořád shánět nové školy, protože nejvíc práce je na začátku, kdy se dietní stravování zavádí, při průběžných kontrolách a přidávání nových receptů už té práce bude méně.
Co se týče platových podmínek, tak je to víc než příznivé, protože (podle mých posledních informací) má nutriční terapeut za tuto službu obdržet 450,- na hodinu. Bohužel však neznám nikoho, kdo se tomu plně věnuje, abych vám napsala víc informací třeba o tom, zda je pořád dost práce nebo jde spíš o bokovou činnost, která zachrání nemocničního terapeuta před bídou a hladem.
6) Práce v potravinářské firmě
A dostáváme se k pozicím, které nejsou pevně vázané na vzdělání v oboru nutriční terapie, ale mezi možnosti uplatnění rozhodně patří. Na různé marketingové pozice nebo vývoj nových výrobků v potravinářských firmách často přichází ekonomové a markeťáci, kteří sice perfektně zvládají svůj obor, ale znalosti o potravinách a výživě jim často chybí. Proto i tyto firmy ocení, když se do týmu zapojí nutriční terapeut. Myslím, že toto je nejreálnější způsob, jak se uplatnit v zahraničí, protože pro práci v nemocnici a zdravotnickém zařízení je potřeba místní jazyk, zato ve firmách často stačí angličtina. Další možností je třeba práce pro firmu, která nabízí přípravky enterální a parenterální výživy. Nutriční terapeut pak jezdí po nemocnicích a nabízí přípravky jednotlivým oddělením.
7) Práce mimo obor
Bohužel, tohle se často děje. Hodně často, řekla bych. Jasně, člověk potřebuje notnou dávku motivace, aby mu vydržela touha po vlastní poradně celé studium, a to i přes to, že ho bude spoustu lidí odrazovat, jak „to nejde“ a „to se neuživíš“, protože každý zná kamaráda, jehož teta má sestru a ta to před pětadvacetilety zkusila a musela to zabalit. Ani nevíte, kolikrát nám to při studiu někdo opakoval, když jsme se někde zmínily, že bychom časem chtěly mít svou poradnu. A ejhle, poradna pořád funguje, jen si to člověk musí zařídit tak, aby zvládl i nejistý začátek a třeba k tomu chvíli ještě pracovat jinde.
No, taky je důležité o těch možnostech vědět ještě před začátkem studia, protože to může být nemilé překvapení, když zjistíte, že jako skladník v Kauflandu byste brali o polovinu víc. A přesně proto jsem tenhle článek napsala, tak mi dejte vědět, jaké máte své zkušenosti nebo co ještě by vás zajímalo.
