Připravila jsem si dalších pár fotek toho, co jsem za poslední dobu ochutnala nebo uvařila. A co vy, co vám za poslední dobu zachutnalo? 🙂
Kdysi jsem na jedné výživové konferenci dostala vzorečky dětských kaší z kozího mléka. Dva roky se mi válely ve skříni a překážely, až jsem si řekla, že kaši si z toho asi už neudělám, dítě taky v nejbližší době mít nebudu, tak to buď vyhodím (né, vyhazovat jídlo!) a nebo s tim něco prostě vymyslim. Tak jsem to přidala do ovesných sušenek a nebyly vůbec špatné. Recept bohužel nemám (a stejně nevím, kde tu kaši shánět :D) ale tak pro inspiraci, že se do sušenek dá přidat ledacos.
Moje druhá návštěva obchodu Vom Fass, kde prodávají stáčené oleje a pálenky. Poprvé jsem si tam kupovala makadamový olej na vlasy, trochu mě mrzí, že jsem ho ani neochutnala, protože jsem ho od začátku brala jako olej na vlasy 😀 Teď jsem si chtěla koupit něco k jídlu, tak jsem zvolila pražený arašídový olej. Jeho výhoda je v tom, že vydrží vysoké teploty a skvěle se hodí třeba do asijských jídel, u kterých si vždycky přijdu jako barbar, když to smažím na řepce.
Byl pracovní týden nebo neděle večer a my s Andy nutně potřebovaly jídlo kolem Dlouhé. Naše Maso nás zklamalo a bylo zavřené, s čímž jsme nepočítaly a zoufale jsme přemítaly všechny další možnosti. Na rohu Dlouhé je bistro O‘ Papa, které nám je od začátku dost nesympatické, jednak svou komunikací se zákazníkem (na facebooku se kdysi vztekali, že nebudou a nebudou dávat kohoutkovou vodu zadarmo, protože bla bla bla, a ani ke kafi ji dávat nebudou), tak i cenami. Protože ty jsou prostě šílené. Za bagetu člověk zaplatí pomalu 150,- a v tomhle duchu se to nese celé. Jediný moment, kdy se tam normální smrtelník může normálně najíst, je, když mají večerní slevy – tuším 40 %. Vybrala jsem si kuskus označený slevou a paní u pokladny zahlásala cenu kolem stovky. Tak říkám, že co sleva a protivná manažerka se ozvala, že to někdo blbě označil, omluva žádná. No tak jsem se dozvěděla, že losos teda se slevou je, zaplatila jsem za něj něco kolem 80,-, což je fajn, kombinace je to zajímavá (polníček, kukuřice, divoká rýže, zálivka) a na večeři super jídlo. Obecně mají skvělá jídla a zajímavé kombinace, ale prostě všechno kolem je hrůza hrůza, trochu se divím, že jim tam někdo chodí, ale tak asi turisti… Každopádně občas se tam zajdu podívat, abych načerpala inspiraci.
Když jsem byla malá, často jsme chodili s rodinou na pizzu a já si ji pamatuju přesně takovouhle. Jedno z nepříjemných zjištění dospělého světa pak bylo, že existují i špatné pizzerie. A že by si člověk měl těch dobrých vážit. 😀 Tohle je pizzerie Piccolo Mondo na Malovance, někdo by řekl, že průměr, ale podle mě je to prostě záruka takové té dobré pizzy z pece, kterou bohužel neumí všude. Takže doporučuju 🙂
Jednou za semestr máme na lékařské fakultě týdenní výuku od 8 od rána do půl 5 odpoledne, a abychom se měly na co těšit, chodíme s holkama na luxusní obědy. Nejdřív jsme ta místa střídaly, ale pak jsme si zamilovaly restauraci Jiná krajina, a to hlavně proto, že z 6 obědových menu jsou třeba 3 jídla rybí. Zrovna jsem sem dala na ukázku kachní prsa s mrkvovým pyré, bramborovou kaší, houbama a masovou omáčkou, protože jsou nejkrásnější, ale jinak jsem poctivě jedla lososy, halibuty a tuňáky. Menu obsahuje polévku nebo salát a hlavní jídlo a stojí kolem 130,-, což je sice za oběd víc, než jinde, ale ryby jsou holt dražší a je to ideální místo pro toho, komu se nechce dělat ryba doma, třeba proto, že se v lednici rychle kazí. Ještě se asi hodí upozornit na to, že o restauraci je opravdu zájem a stojí za to si udělat rezervaci, jinak si budete na stůl muset počkat.
A abych jen nechodila do restaurací, rozhodla jsem se doma vyzkoušet své první curry. Nepamatuji si přesně recept, našla jsem si něco na zahraničním webu a trochu jsem to přizpůsobila vlastním zásobám, ale vypadalo to zhruba tak, že jsem na arašídovém oleji osmahla velkou cibuli, přidala hodně kari a chilli papričku, dál nakrájenou cuketu, lilek, batátu a nastrouhaný zázvor, chvíli to restovala, pak jsem přidala rajčata, kuřecí maso (později jsem zkoušela i verzi s tofu), zase jsem vše chvíli restovala a pak zalila vodou, osolila, nechala cca 20 minut vařit a přidala jsem kokosové mléko. Málem se mi to nevešlo na pánev, ale proradně jsem vařila zrovna před týdnem, kdy mě čekaly 4 zkoušky, takže se zásoba jídla dost hodila.
Tyhle křupky si občas koupím v Kauflandu a přidám si je do müsli. Jejich výhoda je v tom, že jsou levné, oproti třeba fitness lupínkům od Nestlé dost výrazně. Obsahují převážně celozrnnou pšenici a otruby, takže i když je ve složení cukr, nezbývá na něj víc než 9 %, což je úplně v pohodě, ani na chuť sladké nejsou.
A jako milovník pálivého si neodpustím tenhle tip, a to na feferonkovou pastu. Stojí asi 20,- nebo něco takového, prostě je levná a hodí se všude 😀 No, dobře, už se mi podařilo připravit i jídlo, kam se faaakt nehodila, ale třeba k masové směsi nebo na asijská jídla je skvělá.
