Zhruba tak dva roky mi tady ležel rozepsaný článek se stručným názvem „GMO potraviny“. Tím, že byl „rozepsaný“, myslím to, že v něm kromě nadpisu nebyla ani čárka. Nepovažuji se za genetického inženýra úžasně zběhlého v genetické modifikaci naší stravy, a proto jsem článek úspěšně dál a dál odkládala, abych vám ho sepsala v momentě, až moje znalosti budou dokonalé. No, ups, konečně jsem přišla na to, že dokonalé znalosti v této oblasti asi jen tak mít nebudu, a že bude možná lepší sepsat to, co jsem se zatím dočetla, čemu věřím a co moje dosavadní znalosti podporují. Takže jdeme na to, Běto.
Co to znamená GMO?
Geneticky modifikovaný organismus je ten, jehož DNA nebo RNA bylo změněno metodou genetického inženýrství (tedy ne přirozenou mutací, která se v organismu děje sama od sebe). Tyto změny jsou prováděny za cílem vylepšit vlastnosti organismu a jsou přenášeny i dále na potomstvo. Metodou genetického inženýrství je tedy například možné dodat určité rostlině vlastnosti několika dalších. Jak se to liší od běžného šlechtění? Při běžném šlechtění je možné křížit jen rostliny stejné nebo podobné, u GMO můžete „křížit“ ledacos.
Co je cílem a jaké to má výhody?
Cílem transgeneze (přenesení genu do jiného organismu) je například zvýšení nutričních vlastností plodiny, jejich odolnosti vůči herbicidům, škůdcům, parazitům, infekčním onemocněním, výkyvům počasí, také zlepšení chuti, vzhledu, vůně, zvýšení trvanlivosti, snížení produkce alergenů a v neposlední řadě se GMO používá k vývoji nových mikroorganismů vhodných pro čištění vody a půdy, vývoji hmyzu odolného k přenosu tropických nemocí a také snížení zatížení přírody.
Tím, že populace na naší planetě neustále roste, zvyšují se nároky na množství stravy. Více chovů, větší půda k pěstování, větší zátěž pro planetu. Genetické inženýrství se tedy snaží o to, abychom potravu vypěstovali rychleji, kvalitnější, nutričně bohatší, abychom u toho, lidově řečeno, použili co nejméně chemie, a tím také méně zatěžovali okolní prostředí. V ČR je dobrým příkladem GMO potraviny například kukuřice. Do kukuřice byla vložena část genu bakterie zvané Bacillus thuringiensis, která je vysoce toxická pro škůdce, ale ne pro včely. Díky tomu je možné pěstovat kukuřici s použitím menšího množství insekticidů.
Na základě výše sepsaného by se tedy dalo říct, že pokud chceme chránit naši planetu, měli bychom se přestat obávat GMO potravin a dát jim prostor, stejně tak jako bychom měli třídit odpad, šetřit plastem a tak dále.
Ale jaká to má rizika?
Mezi možné negativní důsledky GMO potravin se řadí narušení biodiverzity. To znamená, že odolnější GMO rostliny by se mohly začít chovat jako plevel a šířit se na další rostliny. Další rostlina v okolí by se kvůli tomu mohla stát třeba rezistentní proti insekticidům a mohla by se tak stát toxická pro určitý druh hmyzu. A chudák hmyz.
Dalším možným negativním vlivem je riziko vyvolání alergické reakce. Přenos určité sekvence genu do jiné rostliny by teoreticky mohlo vést ke vzniknutí nového alergenu. Tedy nejste-li alergičtí na rajče, je teoreticky možné, že na GMO rajče byste alergii mít mohli. Ovšem cíleně zdůrazňuji, že se jedná o teoretickou úvahu. Dosud není znám jediný tento případ. Ovšem o čem informace a data máme, je schopnost pomocí GMO alergeny z potraviny v některých případech odstranit. A to je zase fajn, protože pokud máte alergii na jablko a máte moc rádi jablka, můžete si dát jablko GMO a být v suchu.
Jsou „non-GMO“ potraviny zdravější?
Mezi nejrozšířenější GMO potraviny se řadí sója, kukuřice, řepka, rýže, brambory, papája, tykev. Probíhá i snaha o genetickou modifikaci hospodářské zvěře, například tak, aby bílkovina kravského mléka obsahovala méně alergenů a byla tak vhodná i pro děti s alergií, nicméně tyto výzkumy a pokusy jsou zatím pouze v plenkách a v EU se s nimi vůbec nesetkáte. U nás se celkově s GMO potravinami setkáte jen velmi zřídka. Jinak je tomu ale například v USA, kde je na trhu GMO potravin více…a díky tomu samozřejmě více potravin, co hlásají, že GMO v žádném případě nejsou. Některé výrobky dokonce přešly z užívání GMO plodin na ty non GMO. A důsledek je velice zajímavý. Na facebooku sleduji moc hezkou stránku Build Up Dietitians, spravovanou americkými nutričními terapeuty (myslím, minimálně na ní komentují nutriční terapeuti z ameriky:D). Nedávno sdíleli fotky ze stránky storify.com, které porovnávají jeden výrobek v době, kdy byl GMO a poté, co přešel na non GMO (protože si to lidé žádali). Můžete vidět, jak se změnila jejich nutriční hodnota. K horšímu. Vložím sem pár z nich:
